Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se modlil ranní modlitbu v Hudajbíji, což byla vesnice blízko Mekky, po noci, kdy pršelo, a když dokončil modlitbu, otočil se k lidem a řekl: Víte, co řekl váš Pán? A oni mu odpověděli: Bůh a Jeho posel ví lépe. A on řekl, že Všemohoucí Bůh ukázal, že když prší, lidé se rozdělí na dvě skupiny: jednu, která věří v Boha, a druhou, která v Boha nevěří. Co se týče toho, kdo řekl: Zapršelo díky Bohu a Jeho milosti a přiřknul déšť Bohu, ten věří v Boha, který vše stvořil a řídí celý svět, a tento člověk nevěří v hvězdy. A co se týče toho, kdo řekl: Pršelo kvůli hvězdě té a té, ten nevěří v Boha a věří v hvězdy. Pokud přiřknul hvězdám jen důvod deště, je to malá nevíra, protože Bůh je neučinil důvodem, ale pokud si myslí a věří tomu, že skutečnou příčinou všeho, co se děje na světě, je pohyb hvězd, jejich vycházení, zapadání atd., je to velká nevíra.

• Je doporučené říci poté, co zaprší: Pršelo nám díky Bohu a Jeho milosti.
• Kdo si myslí, že hvězdy jsou příčinou a tím, co stvořilo déšť a vše ostatní, spadl do velké nevíry a kdo si myslí, že je to jen příčina (ale původní tvořitel je Bůh), spadl do malé nevíry, protože hvězdy nejsou příčinou ničeho podle islámu ani podle zkušenosti.
• Dobrá věc může být příčinou nevíry, pokud se za ni neděkuje, a může být příčinou víry, pokud se za ni děkuje.
• Zákaz říkat: Zapršelo nám díky hvězdě té a té, a to i kdyby se tím myslel jen určitý čas, aby to nevedlo k přidružování.
• Povinnost připoutat své srdce k Bohu k získání dobrých věcí a zabránění špatným.