Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že jednou, když byl malý, jel za Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) a ten mu řekl: Naučím tě nějaké věci, kterými ti Bůh prospěje: Chraň se Boha tím, že budeš dodržovat Jeho nařízení a zákazy tak, že tě Bůh vždy nalezne poslušného, přibližujícího se k Němu dobrými skutky a nenalezne tě hřešícího. A když to budeš dodržovat, tvá odměna bude, že tě Bůh ochrání od všeho špatného na tomto i v budoucím světě a pomůže ti ve všem, co pro tebe bude důležité. A pokud o něco žádáš, žádej pouze Boha, protože On jediný odpovídá těm, kteří žádají. A pokud potřebuješ pomoc, nepros o ni nikoho jiného než Boha. A měj jistotu v tom, že pokud se celý svět spojí, aby ti něčím prospěl, nemůže ti prospět ničím jiným, než co ti Bůh již určil. A pokud se spojí, aby ti ublížil, nemůže ti ublížit ničím jiným než tím, co ti Bůh už určil. A že toto je věc, kterou Bůh určil podle Svojí moudrosti a vědění a kterou nelze změnit.

• Důležitost učení mladých lidí a dětí věcí z náboženství, které se týkají tawhídu, výchovy a dalších věcí.
• Odměna i trest jsou stejným způsobem, jako byl skutek.
• Nařízení spoléhat se pouze na Boha, protože On je nejlepší ochránce.
• Víra v osud a spokojenost s ním a že Bůh určil každou věc.
• Toho, kdo opustil Boha (nedodržoval Jeho příkazy), Bůh taky opustí a nebude ho ochraňovat.