Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se v posledním tašahhudu před pozdravením v modlitbě utíkal pod ochranu Boha před čtyřmi věcmi a nařídil nám, abychom se před nimi utíkali v ochranu Boží také. První věcí je: utrpení v hrobě. Druhou: utrpení ohně v soudný den. Třetí: pokušení života, tzn. všechny touhy pozemského života, které jsou zakázané, blouděním, a před pokušením smrti, tj. umírání, ztráta islámu, sunny, atd. Čtvrtou: pokušením falešného mesiáše Dadždžála, který se objeví na konci světa a kterým Bůh vyzkouší Své služebníky. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ho zmínil, protože v něm bude velké pokušení a bloudění.

• Takovéto utíkání se pod ochranu Boha je základní a nejúplnější prosbou k Bohu, protože zahrnuje utíkání se před vším zlem na tomto i budoucím světě.
• Existence utrpení v hrobě a že to je skutečnost.
• Nebezpečí pokušení a důležitost utíkat se před ním pod ochranu Boha a prosit Ho o záchranu před ním.
• Potvrzení toho, že přijde Dadždžál a že to bude obrovské pokušení.
• Doporučení říkat toto dua na konci posledního tašahhudu.
• Doporučení dělat dua po vykonání dobrých skutků.