Skupina sahába přišla za Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) a zeptali se ho na to, co nacházejí ve svých duších a co je tak hrozné a odpudivé, že to nechtějí ani vyslovit. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) jim řekl, že to je skutečná víra, která jim zabránila uvěřit v to, co jim do duší vnuknul satan, a učinila to až tak odporné, že to vůbec nechtějí vyslovit. Na rozdíl od těch, kterých se satan zmocnil a neměli víru, která by jim v tom zabránila.

• Ukázání slabosti satana vůči věřícím, protože nedokáže nic jiného než jim našeptávat.
• Nevěřit a nepřijímat, co člověku našeptává jeho duše, protože to je od satana.
• Našeptávání satana nemůže věřícímu ublížit, ale měl by se před jeho našeptáváním utéct pod ochranu Boha a přestat o tom dále přemýšlet.
• Muslim by neměl mlčet o tom, čemu v náboženství nerozumí, a měl by se na to zeptat.