Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal, aby muslim říkal: „Co si přeje Bůh a co si přeje někdo,” nebo: „Co si přeje Bůh a někdo." Je to proto, že vůle Boží a Jeho přání jsou výlučně Jeho a nemůže je s Bohem nikdo sdílet. A pokud spojí vůli Boha a člověka spojkou „a", ukazuje to na rovnost někoho s Bohem. Proto se má říkat: Přeje si Bůh a až poté si přeje někdo další. Naproti tomu „poté" vyjadřuje, že vůle člověka následuje po vůli Boží, protože slovo pak vyjadřuje, že je něco až na dalším místě.

• Zákaz říkat: „Co si přeje Bůh a ty” a další podobné výrazy, ve kterých se spojuje s Bohem něco jiného, co by vyjadřovalo, že Bůh má společníka.
• Povolení říkat: „Co si přeje Bůh a pak ty” a jiné výrazy spojené slovem pak, protože v nich není nic, co by bylo zakázané.
• Potvrzení vůle Boží i vůle člověka a že vůle člověka následuje po Boží vůli.
• Zákaz dávat Bohu společníky v Jeho vůli, i kdyby to bylo jen slovně.
• Pokud si ale ten, kdo to říká, myslí, že vůle člověka je stejná jako vůle Boží ve všech aspektech nebo že člověk má vůli v rozporu s Boží, tak je to považováno za velké přidružování, pokud si ale myslí, že vůle člověka je menší (a jen to řekl), je to malé přidružování.