‘Á'iša a ‘Abdulláh Ibn ‘Abbás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěli, že když byl Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) na smrtelném loži, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce a nemohl dýchat kvůli blížící se smrti, odkryl si obličej a v této těžké chvíli řekl: Bůh proklel židy a křesťany a vyjmul je ze Své milosti, protože postavili na hrobech svých proroků mešity. Kdyby tato věc nebyla nebezpečná, nezmiňoval by ji v takové situaci. A tak zakázal své obci něco takového dělat, protože to dělali židé a křesťané a protože to vede k přidružování k Bohu.

• Zákaz dělat z hrobů proroků a zbožných mešity, protože je to cesta, která vede k přidružování.
• Velká starost a péče Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) o jedinost Boží a strach před uctíváním hrobů, které vede k přidružování k Bohu.
• Povolení proklínat židy a křesťany a ty, kteří konají stejné činy, například staví mešity nad hrobkami.
• Stavění míst k uctívání nad hrobkami je tradice židů a křesťanů a existuje hadíth, který zakazuje se k nim připodobňovat.
• K dělání mešit z hrobů patří i to, když se člověk u hrobu modlí, aniž by na něm něco stavěl.