Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) varoval před setrváním v páchání křivd, jako je dopouštění se hříchů, přidružování a křivdění lidem, protože Bůh takovému člověku počká, prodlouží mu věk a nespěchá s trestem, ale pokud se nebude kát, zmocní se ho za křivdy, které páchal, a už nepustí. Proto Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) recitoval: {Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!} [Húd: 102]

• Rozumný člověk by měl spěchat s pokáním, protože pokud bude v páchání křivd pokračovat, není v bezpečí před Boží lstí.
• Boží odklad a nespěchání s trestem těm, kdo páchají křivdy, je proto, aby jim trest byl zvýšen, pokud se nebudou kát.
• Páchání křivd je příčinou Božího trestu národům.
• Pokud Bůh zahubil nějakou vesnici, ve které byli zbožní lidé, tito zbožní lidé budou vzkříšeni, tak jak zemřeli jako zbožní, a tento Boží trest jim neuškodí.