Sahába (ať je s nimi Bůh spokojen) se učili od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) deset veršů z Koránu a nezačali číst dalších deset, dokud se nenaučili, co je v těchto prvních desíti za vědění, a neřídili se podle nich, a tak se naučili vědění a konání skutků dohromady.

• Velká zásluha sahába (ať je s nimi Bůh spokojen) a jejich velký zájem o učení se Koránu.
• Znalost Koránu spočívá v jeho znalosti a konání podle něj a ne pouze v jeho čtení a učení se ho nazpaměť.
• Znalost musí být slovem a činem.