Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že tomu, pro koho chce Bůh dobro, dá porozumění Jeho náboženství a že on, Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír), je pouze tím, kdo rozděluje (ať je to majetek nebo vědění), ale Tím, kdo opravdu dává, je pouze Bůh a vše ostatní je pouze příčinou z dovolení Božího. A že dokud bude tato obec dodržovat náboženství Boží, neuškodí jí ti, kdo jsou proti ní, dokud nepřijde soudný den.

• Velkolepost a velká zásluha islámského vědění, jeho vyučování a nabádání k němu.
• Držet se pravdy je pro tuto obec závazné a pokud to nějaká její část nedělá, musí to dělat jiná část.
• Poučení v náboženství je dobrem, které si Bůh přeje pro Svého služebníka.
• Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) sám nic nevlastnil a cokoliv dával, bylo jen z dovolení Božího.