Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh pravil, že sám Sobě zakázal páchat křivdy a také učinil páchání křivdy zakázané mezi Svým stvořením, a tak nikdo nikomu nesmí křivdit. A že všichni lidé zbloudí ze správné cesty kromě toho, koho Bůh uvede na správnou cestu, a toho, kdo Boha o ni požádá, Bůh uvede na správnou cestu. A že všichni lidé potřebují Boha ve všech svých potřebách a tomu, kdo Boha o nějakou poprosí, ji Bůh dostatečně naplní. A že hřeší ve dne i v noci, ale Bůh jejich hříchy skrývá a odpouští, pokud ho poprosí o odpuštění. A že nedokáží Bohu ničím prospět ani mu uškodit. A kdyby všichni byli nejbohabojnějšího srdce jednoho z nich, nezvýšila by jejich bohabojnost nic z Božího království. A kdyby všichni byli nejhříšnějšího srdce jednoho z nich, nezmenšila by jejich hříšnost nic z Božího království, protože jsou před Bohem slabí a chudí a potřebují Ho v každé situaci, místě i čase, zatímco Bůh je bohatý. A že kdyby první i poslední z lidí i džinů stáli na jednom místě a každý z nich požádal o něco Boha a On mu to dal, nezmenšilo by to nic z toho, co Bůh vlastní, stejně jako když namočí jehlu do moře a pak ji vyndá, z moře nic neubude. A to proto, že Bůh vlastní dokonalé bohatsví. A že Bůh zapisuje činy Svých služebníků a účtuje jim je a poté je za ně v soudný den odplatí a ten, kdo nalezne dobro, ať chválí Boha za to, že Ho poslouchal, a ten, kdo nalezne zlo, ať kárá jen svoji duši, která nabádá ke špatnostem a dovedla ho ke ztrátě.