Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) žádal svého strýce Abú Táliba, když ležel na smrtelné posteli, aby vyslovil šahádu (vyznání, že není boha kromě Boha), aby se za něj díky ní přimluvil v soudný den a dosvědčil mu, že je muslim, ale on odmítnul, protože se bál, že ho Qurajšovci budou urážet a budou o něm říkat, že přijal islám, protože se bál smrti a byl slabý. A řekl Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír), že kdyby toho nebylo, tak by přijal islám a udělal by mu tím radost. A pak Bůh seslal verš, který dokazuje, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nemůže přivést k islámu, koho by rád, ale že jen Bůh může přivést k islámu, koho On chce, a že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) pouze poskytuje důkazy a vedení a vyzývá k islámu.

• Člověk by neměl opouštět pravdu ze strachu před lidmi.
• Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) pouze poskytuje důkazy a vedení a vyzývá k islámu.
• Povolení navštívit nemocného nevěřícího, aby byl pozván k islámu.
• Snaha Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) vyzývat k Všemohoucímu Bohu za všech okolností.