Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že ten, kdo se připodobňuje k nějaké skupině lidí, třeba k nevěřícím nebo k hříšníkům nebo naopak ke zbožným lidem, tzn. dělá něco, co je pro ně specifické, ať je to uvažování nebo způsob uctívání nebo jejich běžné chování a zvyky, je jeden z nich, protože připodobňování se k někomu vzhledem vede k tomu, že se jim člověk přiblíží i vnitřně. Také pokud se někdo k někomu připodobňuje, znamená to, že je obdivuje, což vede i k tomu, že je má rád, váží si jich atd., což ve výsledku vede k tomu, že se stane jedním z nich vnějškem i vnitřně.

• Varování před připodobňováním se k nevěřícím a hříšníkům.
• Nabádání k připodobňování se ke zbožným a k jejich následovaní.
• Připodobňování se k někomu vnějškem vede ke změně vnitřku.
• Člověk má hřích podle stupně a druhu připodobňování se.
• Zákaz připodobňování se k nevěřícím v jejich náboženství a zvycích, co se ale týče ostatních věcí, třeba vzdělání atd., to zakázané není.