Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že prosby k Bohu (dua) jsou uctíváním, a proto je povinné, aby směřovaly pouze k Bohu, ať už člověk prosí Boha o nějaký prospěch na tomto nebo onom světě nebo Ho prosí, aby ho ochránil před utrpením na tomto nebo onom světě, anebo říká dua jen kvůli uctívání, což jsou slova, která má Bůh rád, a patří sem i činy vnitřní a vnější, které má Bůh rád, a všechny druhy uctívání, ať pomocí srdce, těla nebo majetku. Poté to Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dokázal tím, že řekl: Pravil Bůh: {„Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! Ti, kdo se pyšně povyšují nad uctívání, ti věru vejdou do pekla, kde budou poníženi."}

• Dua je základem uctívání a nesmí se dělat pro nikoho jiného než pro Boha.
• Dua obsahuje skutečné uctívání a uznání moci a bohatství Všemohoucího Boha a zároveň potřebu člověka vůči Bohu.
• Velký trest pro ty, kdo jsou domýšliví a neprosí Boha. Ti, kteří jsou domýšliví a neprosí Boha, vejdou do pekla, kde budou poníženi.